Mezi hlavní onemocnění dásní se počítá zubním plakem způsobený zánět dásní, odborně chronická gingivitida a parodontitida. Zánět dásní je infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi zubního plaku – měkkého povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Bakterie uvolňují jedovaté látky, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Zánět může být v okolí jednoho nebo více zubů či celém chrupu. Při zánětu dásní ještě nedochází k narušení závěsného aparátu zubu, který drží zub v kostním lůžku. Je to stav, který lze úspěšně a bez následků vyléčit. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho, často přechází v obávanou parodontitidu. Kdo trpí neléčeným chronickým zánětem dásní, dochází k tomu, že bakterie zubního plaku v souladu s pravidlem, že kapka nehloubí kámen silou, ale vytrvalostí, způsobí spolu s dalšími vlivy (zubní kámen, kouření, stres apod. ) hlubší poškození. Porušuje se pak spojení zubu s kostním lůžkem a kost sama. Velmi důležité je zjistit přítomnost zánětu dásní a včas jej zastavit, nejlépe ještě před tím, než zánět postihne kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu.
Nebezpečí parodontitidy nespočívá pouze ve ztrátě zubů. Odborníci v USA tvrdí, že parodontitida těhotných žen zvyšuje až 7x riziko potratu či porodu dítěte s nízkou porodní hmotností a že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu. Parodontitida také zvyšuje zdravotní rizika u lidí s onemocněním srdce, plic nebo cukrovkou. A vyšší je i riziko vzniku mozkové mrtvice.
Jak se projevuje zánět dásní a parodontitida?
Zjistí–li se onemocnění v počínajícím stadiu, dá se ještě mnohé zachránit. Bohužel příliš často bývá pacient nemile překvapen zjištěním pokročilé parodontitidy s perspektivou brzké ztráty postižených zubů a nutností jejich nahrazení, což je nejen nepříjemné, ale i nákladné.
Jaké jsou příčiny vzniku gingivitidy a parodontitidy?
Na prvním místě stojí zubní plak. Tato bělavá lepkavá hmota obsahuje obrovské množství bakterií. Po vyčištění zubů se zubní plak velmi rychle obnovuje. Některé druhy v něm žijících bakterií se podílejí hlavně na vzniku zubního kazu, jiné se uplatňují při onemocnění dásní a vzniku parodontitidy. Škodlivý vliv mikroorganismů byl opakovaně prokázán a zubní plak se v současnosti pokládá za nejzávažnější příčinu parodontitidy. jeho soustavné odstraňování všemi dostupnými prostředky ústní hygieny je proto zcela nezbytné. Jako doplněk mechanického odstraňování zubního plaku zubním kartáčkem je vhodné k potlačení tvorby zubního plaku použít také přípravky pro chemickou kontrolu plaku. V současnosti nejvýhodnější látkou s dlouhodobým antiplakovým účinkem je chlorhexidin obsažený v přípravcích CORSODYL.
Mezi další příčinné faktory se řadí přítomnost zubního kamene, který vzniká mineralizací plaku a dráždí okraje dásně. Škodlivý účinek má také kouření a nesprávně zhotovené převislé výplně zubů, korunky, odchylky v postavení zubů nebo stavby parodontu (např. atypický úpon retní uzdičky, příliš mělký prostor mezi rtem a dasňovým výběžkem). Míra vlivu dědičnosti při vzniku parodontitidy nebyly dosud zcela objasněna.
Jaké jsou možnosti léčby onemocnění dásní aneb boj s bakteriemi
Základním léčebným opatřením, které má za cíl zastavit proces destrukce závěsného aparátu zubu, je dokonalé odstraňování zubního plaku a to všemi dostupnými prostředky. Dále je důležité odstranit všechny zevní škodlivé faktory a již vzniklé parodontální choboty.Nemocný by měl být proto informován o metodách zubní hygieny a jejím zásadním významu. Pro nemocného s chronickým plakem způsobeným zánětem dásní a parodontitidou se totiž péče o dokonalou ústní hygienu skutečně stává léčebnou metodou. Proto ji musí provádět o mnoho pečlivěji a intenzivněji než lidé se zdravým parodontem. V první řadě je nezbytné si pečlivě čistit zuby správnou technikou a vhodně zvoleným zubním kartáčkem, a to nejméně 2x denně vždy po dobu minimálně dvou minut. Kartáček by měl mít krátkou pracovní část se štětinami střední tvrdostí. O správné technice čištění by měl být pacient instruován zubním lékařem nebo dentální hygienistkou. Při intenzívním používání ztrácí kartáček brzy účinnost, a proto je nezbytné jej po 2-3 měsících vyměnit za nový. Pozornost je nutno věnovat také mezizubním prostorům a používání speciálních mezizubních kartáčků a zubních nití.
Chemická likvidace zubního plaku pomocí přípravků CORSODYL obsahujících chlorhexidin je u pacientů s chronickou gingivitidou a parodontitidou významným doplňkem metod mechanických. Vliv na potlačení bakterií zubního plaku má dle provedených studií také bylinná zubní pasta PARODONTAX. Kombinace použití zubní pasty PARODONTAX s výplachy přípravkem CORSODYL ROZTOK 0,1 % představuje účinnou součást hygienické fáze léčby zánětu dásní a parodontitidy. Součástí léčby parodontitidy je odstranění již existujících parodontálních chobotů. Je třeba si uvědomit, že jednou vzniklé choboty samy nikdy nezmizí. Naopak jejich přítomnost podporuje postup onemocnění. Hlubší choboty lze spolehlivě odstranit jen chirurgickým způsobem. Chirurgické výkony jsou většinou prováděny ambulantně v místním znecitlivění. Péče o ústní hygienu, používání správných pomůcek, pravidelné kontroly u zubního lékaře a odstraňování zubního kamene jsou i po chirurgickém výkonu nezbytnými součástmi léčby onemocnění dásní. Součástí léčby parodontitidy je také protetické ošetření chrupu, jehož cílem je obnova funkce oslabeného chrupu pomocí vhodně volených dlah či zubních náhrad.